Probíhala pravidelná modlitební skupinka za nemocné a potřebné lidi a za planetu zemi.

Sklonila jsem hlavu k modlitbě a chvíli byla v rozjímání.

Po nějaké době jsem ucítila teplo vycházející z prostoru přede mnou. Pozvedla jsem hlavu a viděla jsem Pannu Marii, která stála přede mnou a přesto se vznášela v prostoru. Ruce měla natažené podél těla a otevřené, natočené směrem ke mně.

Z rukou ji vycházela krystalicky čistá energie a rozpínala se do prostoru. Tam se energie změnila a byla již v méně husté formě. Toto energetické světlo bylo všude kolem ní a také za ní. Její šat byl prostý, bez ozdob a zdálo se, jakoby byl snad tvořen pouze čistou energií.

Nemluvila. Pouze se na mě dívala a přenesla do mého srdce absolutní lásku, soucit, přítomnost, sdílení a podporu, kterou nám dává. Stále přítomná, tiše trpící i radující se z kroků nás všech. Láska, kterou vyslala, představovala také poděkování za naše modlitby, kterými se snažíme pomoci druhým.

Věděla jsem, že její láska k nám je neuchopitelná, nekonečná a všeobjímající. Není v ní ani stopy po zklamání z nás.

Trpí spolu s námi s každou křivdou, zraněním a nepříjemností, kterou zažíváme. Trpí za každý náš prohřešek, prožívá bolest z našeho nedobrého kroku a přesto nás nekonečně miluje, stojí při nás a objímá nás svou láskou.

Bylo to nepopsatelné a neuvěřitelné.

V celém prostoru najednou panoval neskutečný klid a mír. Vše rozpínající se plynutí, smíření, láska a bezpečí.

Nebylo žádných válek, zlosti, nemocí. Jen čistý prostor prostoupený láskou. Láska sama.

Do tohoto prostoru jsem byla na chvíli pozvednuta a bylo mi dovoleno pocítit, jak neskutečně jsme milováni, přijímáni a to bez výhrad a požadavků.

Děkuji za to.

3.10. 2024