Médium jak ho vidím já
Být médiem si člověk nevybírá, s touto schopností se rodí nebo je mu např. po nějakém traumatu (nehodě) náhle otevřena.
U mne tato schopnost byla přítomna již od narození. Zhruba od 3 let si pamatuji své první uvědomění, že mne kontaktují duše zemřelých, tyto duše nevypadali mnohdy jako zemřelí –ale působili zcela živým dojmem (jasně jsem je viděla a slyšela, tak jako vidíte kohokoli jiného).
Nejednalo se jen o bílý nebo černý příznak, ale o „barevné“ obrazy žijících lidí. Viděla jsem obrazy (jak dobré – děvčátko blond vlasů v bílých šatech, tak špatné – ohořelé tváře lidí apod.), o kterých jsem bezprostředně vyprávěla blízkým lidem a ti měli co dělat, aby tyto informace ustáli ve zdraví.
Tehdy jsem naprosto nechápala, o co se jedná.Myslela jsem, že jsou reální. Nerozuměla jsem tomu, že je druzí nevidí, neslyší. Byl pro mne šok, že tomu nevěří a nemají důvod věřit ani mě.
Po čase jsem byla vyděšená a zoufalá z toho, co vidím, slyším nebo ze získaných informací, které mám předat dál. Včetně toho, že druzí nic nevidí, nerozumí a nesdílí mé pocity zodpovědnosti vůči duším, které potřebují pomoc.
Dlouhou dobu mi nikdo nedokázal pomoci a co je horší, z těch co mohli, ani pomoci nechtěl – esoterici se báli, aby na ně nevstoupila negativní energie, v kostele mne rovnou odmítli – přesto mám hlubokou víru v boha a na kostely jsem nezanevřela, vždy je to jen o lidech a tehdy mi prostě pan farář neměl z určitého důvodu pomoci.
Stále jsem ale cítila silnou naléhavost, kterou nebylo možné neuposlechnout. Věděla jsem, že kdybych svůj dar (tehdy jsem to brala jako závazek možná z minula) potlačila, vracel by se tak dlouho zpět, dokud bych neuposlechla plnění svého poslání.
Neměla jsem jinou možnost, než nevzdávat se a hledat další a další způsoby pomoci (podstoupila jsem spoustu konzultací u „odborníků“, regresi a x jiných technik, kterými jsem doufala, že to přestane – dokonce jsem se pokoušela svého „daru“ vzdát“, tj. vrátit jej zpět vesmíru s tím, že na to nemám a že si vybral špatnou osobu).
Následně jsem našla. Byli to „ti“, jež mi tento dar dali (jak ironické) a kteří mne celou dobu vedli. Pomohli mi zorientovat se a najít způsoby, jak komunikovat s dušemi zemřelých, jak se nebát a jak jim porozumět.
Trvalo mnoho let, než jsem se naučila s tímto darem pracovat (než jsem se s ním vůbec dokázala ztotožnit a přijmout ho) a byla jsem schopna podat nezvratné důkazy o tom, co vidím a slyším.
A povedlo se – náhodně bylo potvrzeno mé umění zaznamenat zprávy z jiné dimenze a nezvratně byly prokázána fakta, o kterých věděli jen ti, kteří již nejsou mezi živými, stejně tak jako ti, jež žijí a nevěřili.
Tito se následně museli zastavit, zamyslet a uznat, že existuje tento druh kontaktu.
Ovšem nekontaktují nás jen duše hledajících, ale také existují duše, které mají potřebu nás děsit a pomyslně nám ubližovat – při napadání škrcením apod., o tom ví nejvíce své exorcisté, kterých v současné době již je bohužel jen poskrovnu.
Být médiem není zábavné, ani „cool“, ale jedná se o hluboké poslání pomáhat zbloudilým duším, kterému dotyčný zasvěcuje svůj život.
PODLE MÉHO NÁZORU PRAVÉ MÉDIUM ROZHODNĚ NEKONTAKTUJE ZEMŘELÉ NA ZAKÁZKU KLIENTA – TEDY VÁS (mám na mysli různé typy seancí apod.) BEZ NEZBYTNÝCH VYŠETŘENÍ (diagnostika stavu, nutnost spojení aj.)!
Reaguje na Vaši výzvu k pomoci v případě, když, se zemřelý nerozloučil nebo jste to nestihli Vy sami, pokud je zemřelý závislý na majetku, osobě či věci nebo pokud vycítí, že dotyčný zemřelý se pohybuje ve Vaší blízkosti a je to ku prospěchu obou stran.
DOMNÍVÁM SE, ŽE BEZ DŮVODU TRÁPIT UVĚZNĚNOU LIDSKOU DUŠI dotazy na naši budoucnost či podobnými JE PROTI PŘESVĚDČENÍ KAŽDÉHO PRAVÉHO MÉDIA.
Je třeba mít na mysli, že duše jedince, který neměl to štěstí a neodešel do světla – nerozplynul svoji existenci, si zachovává lidskou podstatu a zaslouží si úctu.
Proto, pokud cítíte nutnou potřebu se s někým spojit, ověřte si, že již neodešel do světla (tj. necítíte ho vedle sebe, nezdá se Vám o něm, necítíte jeho vůni, nemáte pocit jeho stínu nebo přítomnosti v místnosti apod.).
Dobře a s rozmyslem vybírejte osobu, na kterou se při nutnosti spojení se zesnulým obrátíte.
Přeji Vám klid a mír.
Martina