http://ctuhoroskopy.cz/uzdraveni/

Čím dál více si uvědomujeme, že za naše zdraví, za náš stav a kondici si zodpovídáme my sami.

Ano, jsou tu dědičné faktory a vrozené dispozice, jsou tu zátěže získané prostředím a výchovou. Ale jsme tu také my. Jsem tu JÁ, který, byť tvořen z tohoto všeho, přesto je od tohoto osvobozen. Jak je to možné?

Tyto všechny výše jmenované věci tvoří základ mého domu, netvoří však dům samotný.
Dobrý a kvalitní dům při troše snahy a práce může vyrůst i na ne zcela ideálních základech (špatné podloží, svažitý terén apod. – překážek může být mnoho). Vzpomeňte, lidé bydlí pod zemí, na vodě i na stromech. Nic není nemožné. Stačí jen věřit ve svoji myšlenku, neopustit ji a pracovat v souladu s ní.

Lékaři, fyzioterapeuti, psychologové, psychiatři, léčitelé, bylináři, maséři a další jsou zde proto, aby nám dle svých možností pomohli v určité fázi práce s nemocí, ukázali cestu či směr léčby, ale ta hlavní práce je opravdu na nás samotných.

Cesta k uzdravení:

Prvním krokem k uzdravení je, že si uvědomíte a připustíte, že se vám v životě vyskytla jistá nemoc nebo náběh na ni.

Druhý krok je o pochopení, že výskyt nemoci ve vašem životě má svůj důvod a smysl. Že přítomnost nemoci v mém těle něco naznačuje a o něčem vypovídá.

Třetím krokem je porozumění podstaty vzniku nemoci, nalezení příčiny jejího objevení se u mě (k hlubšímu pochopení toho, co se nám nemoc snaží říci, doporučuji využít publikace: Louise Hay – Uzdrav své tělo, Miroslav Hrabica – Co nám tělo říká).

Čtvrtým krokem nastává čas na přijetí situace, v níž se nacházím, a to bezvýhradně. Zde někdy dochází k situaci, že musíme přijmout i fakt, že uzdravení není možné (pokud se vás tato věta týká, i tak má pro vás – troufám si tvrdit – velký význam pokračovat ve čtení tohoto článku dál, neboť i touto situací se zde zabývám).

Pátým krokem je o rozhodnutí a odhodlání změnit svůj život, svoji situaci, návyky či způsob řešení věcí. Ne za týden, ne pozítří, ne zítra, prostě dnes, hned teď. Je těžké překonat sám sebe, ale udělejte to. Vstaňte ze své židle, vylezte z postele a běžte si vzít tu knížku. Pokud ji ještě nemáte, objednejte si ji nebo někoho pošlete, aby vám ji koupil. Začněte jednat, již na nic nečekejte. Každý další den může být osudný. S každým dalším promrhaným časem přicházíte o možnost uzdravení.

Šestým krokem nastupuje tvrdá práce sám na sobě, nezlomná víra v uzdravení a zahrnutí podpory blízkých do vašeho procesu uzdravování. V této fázi si již ideálně představujete, že jste uzdraveni,a co je důležité, cítíte vděčnost za své uzdravení.

Sedmým krokem je víra ve smysl příchodu nemoci i v následné uzdravení. Toto období je celé jen a zase jen o víře. Zde totiž platí, že uzdravení většinou přichází plíživě, pomalu, po krůčcích, dlouho trvá, než se dostaví první zjevné pokroky. Radujte se proto z každého sebemenšího úspěchu. Je to vaše veliká zásluha a je důležité dopřát si pochválení a radost z výsledků vaší práce.

Osmý krok představuje překonání „zkoušky uzdravení“ – tedy již se váš stav viditelně zlepšil natolik, že vás to pokouší vrátit se zpět do starého modelu fungování. To nesmíte dovolit. Je přirozené, že se to děje a je to nejjednodušší, ale nezapomeňte – vy jste na cestě za dlouhodobým uzdravením, nikoliv za krátkodobým, zdánlivým zlepšením stavu.

Devátý krok se odvíjí v hesle „vydržet pionýr, vydržet“. Jde o to vydržet na zvolené cestě, vydržet drobné výkyvy ve svém stavu (občas se stane, že se stav zase zhorší, je to normální a nic to neznamená, hlavně nepanikařit a nevzdávat to). Vydržet, že to trvá dlouho a nemá to snad konce. Vydržet v nastavení ozdravného programu, který jste si zvolili (bylinky, akupunktura, homeopatika apod.)

Desátý krok Vaší cesty znamená vykročení na tenký led zdraví. Je to první signál dosažení toho, co jste chtěli, toho, za čím jste celou dobu šli. Ale pozor, stále je potřeba pracovat se sebou a hlídat si životní situace, neboť prožité problémy se rády vrací a vaším úkolem je, aby, až se to zase stane, už u vás nenalezly své místo.

Jedenáctým krokem je radovat se ze svého stavu plnosti zdraví, psychické pohody, vděčnosti za prožité a vědomí, že jsem to dokázal.

Dvanáctým krokem je nezapomenout na tuto zkušenost a čerpat z ní dál ve svém životě a být připraven podat pomocnou ruku těm, kteří stejně jako tehdy já budou někdy potřebovat nasměrovat.

Pokud víte, že uzdravení pro vás nebo některého člena vaší rodiny již bohužel není možné, doporučuji přečíst si následující článek. Mohl by vám pomoci se s nastalou situací lépe vyrovnat a zorientovat se v tom, jak danou životní etapu zvládnout co nejlépe:

https://astragal.cz/index.php/o-nelecitelnych-nemocech-a-umirani/

I v takovéto těžké životní situaci pro vás mohou mít získané vědomosti svůj význam. Představují schopnost přijetí nemoci a umění duše minimalizovat bolest či utrpení, kterým si z nějakého důvodu musíte projít a který si vaše duše stanovila.

Přeji vám mnoho sil, požehnání a vůle při vaší cestě i cestě vašich blízkých a věřím, že všichni dokážeme jednou dojít dokonalého stavu zdraví a psychické harmonie.

Martina