Doufám, že Vám tento nástin cesty duše pomůže se zorientovat v nelehkých chvílích pochyb a ztráty sil a povede Vás k Vašemu cíli.
Cesta duchovního růstu a vývoje trvá celý život, takže trvání některých z následných fází může být i v řádu několika let. U každého tento proces probíhá zcela jinak, někomu cesta trvá déle, někdo projde hladce fázemi v úvodu a pak se třeba „zasekne“ uprostřed, někdo některé fáze i přeskočí…ale jádrem si více či méně projdeme všichni.
Není to zrovna jednoduchá cesta, ale konci každé vývojové etapy, až člověk vidí všechny souvislosti a chápe, proč šel vývoj jeho životních událostí tak, jak šel, to stojí za to.
Duchovní cesta mi připomíná tichý pohled na výstup skupiny lidí na vysokou horu, ke které se museli dostat přes lesy, močály a pouště. Pohled na to, jak každý z cestovatelů má jinou techniku, jak postupovat, na to jak si někteří pomáhají a někteří podráží nohy…na to, jak jedni hledají cestu a východiska a druzí se vezou…
Zpočátku si člověk říká, ten a ten je „zlý“ , nepěkně se chová k druhým a v závěru obrazu pochopí, že každý z nich měl svou roli a místo, že sice všichni stoupají k vrcholu spolu, ale přesto každý jde jen sám za sebe…
1. Období hledání
Začínáte se zajímat o duchovní svět (smyslu, teorií, vyznání, způsobů práce – prostě začátek).
2. Fáze pocitu nalezení oblasti svého zájmu
Prožíváte intenzivní radost, nadšení, naplnění…zatím ještě nejste příliš otevření radě, upozornění, že tento směr by nemusel být ten pravý nebo dobře mířené „kritice“.
3. Setrvávání v nalezeném směru a učení se daného
Období relativního klidu (pokud tedy nešlápnete vedle a neublížíte si nějakou z technik).
4. Období pochybování
Vnímáte, že objevené není až zase takové „terno“, že neposkytuje odpovědi na potřebné otázky, potřeba nového.
5. Dlouhé hledání
Zde potkáváte různé lidi, absolvujete různé semináře, experimentujete s různými směry…zde se zase objevuje riziko „sejití z cesty“.
6. Uvědomění, že teď jsem „to“ (svůj směr, pravdu o věcech apod.) našla/ našel
Intenzivní duchovní a osobnostní práce.
7. Znovu opakování bodu 4., ale v horším provedení
Pocity zklamání, nenaplněnosti, začínající pochybování o smyslu duchovní činnosti. Zde se ještě objevuje starý– proč já, co jsem udělala, že se mi to stalo, vzorec to je nespravedlivé, jsem z toho všeho unavená/ý, apod.
8. V této fázi většinou požádáme o pomoc (duchovní průvodci, známí na vyšší vědomostní úrovni…)
9. Nalezení pomoci a následné studium
Období plné naděje a očekávání, intenzivní práce.
10. Celková skleslost
Pocit, že dané nezvládáte, je toho moc, je to těžké, nefunguje to – podobné jako syndrom vyhoření.
11. Období stagnace
Duchovně nepracujete, cítíte se prázdní, nechce se vám – zde je velké riziko vzdání vaší cesty a navrácení se k původnímu stylu života.
12. Náhlé znovu oživení duchovní činnosti
Hledání směru duchovní práce, metod, selekce poznaných technik práce, zaměřování se jen na určité z nich.
13. Studium a duchovní práce
Ve velké míře a často – začínáte pomalu dávat přednost soukromí před společností lidí.
14. Fáze ustálení
Nalezení technik, jistota, pocit radosti…
15. Potřeba věnovat se duchovní práci na plno a hledání způsobu
16. Období radosti a úspěchu v práci i osobním životě
17. Plíživé pocity smutku
Nic nejde podle plánu, není to tak jednoduché, jak jste si mysleli, opět čas pochybování, máte pocit, že stále dokola motáme v kruhu, pořád dělám stejné chyby, stále se vrací stejné zkoušky…
17. Nalezení východiska
18. Udržování stavu
Duševní vyrovnanost, stálost, pokračování v nalezené cestě.
19. Přicházejí životní zkoušky naší víry, síly, naučeného a my je poprvé ustáváme bez větších výkyvů
20. Udržování nalezeného stavu a rovnováhy
21. Rozšiřování získaného klidu, pilování harmonizačních technik, práce na sobě v hlubších vrstvách
Zde se často uchylujete do samoty a přestáváme vyhledávat společnost – to samozřejmě neznamená, že byste byli poustevníci, jen je vám již dobře se sebou.
Vím, že je to těžké, sama jsem tím prošla…. ale jednoduše dosažených věcí si nevážíme a neumíme je ocenit.
Duchovní růst je „dlouhodobý plán“, který však naprosto změní a zlepší náš život, proto se domnívám, že i když jde o cestu trnitou, stojí zato přežít pár škrábanců, když víme, že na konci nás čeká život v naplnění, stabilitě, harmonii a lásce.
Přeji Vám všem, ať se nyní nacházíte v jakékoli fázi, mnoho sil a jsem v duchu s Vámi.
Martina