http://vkpatriarhat.org/cz/?p=32388
ÚVODNÍ MYŠLENKA
Duchovní růst vychází nejen z pochopení dějů, zákonitostí a věcí kolem nás. Vychází primárně z pokory vůči životu samému, pokory vůči druhým lidem a z vědomí, že jsem provázán se vším a všemi.
Základem není neustále něco chtít, po něčem toužit, k něčemu směřovat a za něčím se hnát. Základem je s upřímnou láskou v srdci děkovat za vše, čeho se mi dostává a být za to skutečně vděčný.
Nerozčilovat se a nelitovat se, že to či ono nemám, ale těšit se až nadejde ten čas, kdy se mé sny splní. Se skromností jít ke svému cíli a věřit, že bude naplněn.
Nebrat vše jako samozřejmost. To, že je mi někým nebo odněkud pomoženo v momentu, kdy to potřebuji, není nárokové – je to dar, milost, které se mi dostalo a já za ni mám být opravdu vděčný.
Nemohu se posunout dál nebo výš, pokud si tohoto nejsem vědom a jestliže takto nežiji. Má slova musí odpovídat mým činům. Mé činy nemohou odporovat tomu, co hlásám.
Pokora, píle, prosba, poděkování – to jsou klíče ke skutečnému posunu. Kdo toto nepochopí, nedostane se za hranici svého ega a světa temnoty. Nemůže povznést svoji energii k jemnějším vibracím a tím pádem se nemůže stát světlem, které září ze své podstaty, kterou je.
Přemýšlejte o tom prosím. Jděte do svého středu a podívejte se, jaká je pravda o vás.
A pokud se vám to, co uvidíte nebude líbit – neodsuzujte se, nezlobte se na sebe nebo svět kolem vás. Přijměte vaše současné nastavení a rozhodněte se pro změnu.
Rozhodněte se pro pokoru a vděčnost. Soucit a prosbu. Laskavost a víru. Rozhodněte se pro světlo.
Věřím ve změnu. Věřím, že to dokážeme a že se můžeme stát a staneme světlem. Věřím ve vás.
M.
POSELSTVÍ PRO VÁS
ROK 2023
Dne 12.3. 2023
Není důležité, zda je tento svět pouhá iluze…
Není důležité, zda žijeme v Metrixu….
Není důležité, zda nám v novinách a ve zprávách lžou…
Není důležité, zda je země kulatá nebo placatá, dutá či ne…..
Nic z toho v podstatě není podstatné.
Podstatné je to, že my jsme vědomé bytosti žijící právě teď a tady své životy.
Podstatné je to, jak je žijeme, jak se chováme, jak smýšlíme.
Podstatné je to, co jsme se rozhodli nebo se rozhodneme se svým životem udělat.
Jak využijeme ten čas, který nám byl dán.
Podstatné je to, zda se sami sobě můžeme podívat do očí, zda můžeme říct, že jednáme v souladu s naším svědomím a srdcem.
Podstatné je to, když víme, že pokud bychom měli hned teď zemřít, že je vše v našem životě z naší strany v pořádku a čisté.
Není třeba dělat velká gesta, není nutné prorazit ve světě s něčím velkým – bohatě stačí ty malé věci, které uděláte z lásky pro druhého. Těmito drobnostmi se lepší svět a to pozvolna vede k řetězové reakci spousty zdánlivě „nepodstatných“ maličkostí, které na konci vytvoří obří změnu.
Tedy změna na kterou všichni čekáme a kterou si tak moc přejeme, není o činu jednotlivce, ale o síle každého jednoho z nás, která se v určitém bodě spojí v jednu.
Proto na všem, pro co se rozhodnete a co uděláte záleží víc, než si v danou chvíli myslíte…
ROK 2022
Dne 9.12. 2022
DŮLEŽITÁ ZPRÁVA A PROSBA O POMOC
Dnes, ve 3:19, jsem přijala vizi, která nám má pomoci odklonit jednu z našich možných budoucností, ke které právě bohužel směřujeme.
Předkládám obsah mé vize, přesně tak, jak mi přicházela (kdo se cítí na její přečtení nechť si ji přečte a kdo se obává tohoto textu, přeskočte prosím text psaný kurzívou a pokračujte ve čtení níže):
Ve světě se děje něco zlého! Zaznamenala jsem nyní velké ohrožení….
Viděla jsem modlící se mnichy, klečící na kolenou pod křížem, kteří jsou zoufalí, odevzdaní a skoro bez víry…. vidím jak všichni duchovní pláčou, ztrácí víru a „trhají svůj šat“.
Vidím ničení země, výbuchy, které nejde zastavit….
Proudy krve v potocích vod a vodách, které ji otráví…
Oblaka dýmu a částeček něčeho ve vzduchu, které znemožňují dýchat….
Lidé zmateně chodí venku, kde není zdá se vidět slunce, ale jen šedo černé šero a hledají v troskách své mrtvé…
Vidím žluto černý znak…
Zmatek…. přesun určité malé části lidí, kteří mají na sobě masky (ty staré z dob minulých – jakoby s „chobotem“ a na konci na závitem s nádobkou) a průhledné pláštěnky – igelity.
Vidím obří červený výbuch a pak nic….
Stále ten výbuch jakoby trvá, je dlouhý…., pak už jen vidím hrozně moc hustého a jako kdyby vrstveného dýmu a vše je černé, na uhel spálené…. jen na kousku země trčí do vzduchu část pahýlu spáleného stromu.
Strašlivě velká plocha země je srovnána se zemí…. není tam vůbec nic!
Zbyla jen úplně hladká rovina. Možná někde daleko, ve velké dálce, přežili nějací lidé…
Slyším sirény…. vidím únik něčeho, nějaké látky v chráněném objektu, řeší se to izolací vodou. Lidé tam pouští na karty pověření hlídači a odborníci začínají řešit vzniklou situaci….
Toto je má vize.
Není to nevyhnutelně nutná budoucnost nás všech – je to dle mého názoru jen jedna její výseč, ke které teď jdeme. Asi jako když jste v místnosti plné dveří a rozhodnete se jedny z nich otevřít (stále je ještě možnost, je rychle zavřít a vybrat jiné).
Prosím, modlete se za naši zemi, za nás všechny. Ubývá víra všem, kteří ji ještě do nedávna měli neochvějnou a posiluje se zloba.
Je třeba začínat jednat.
Pokud se nás bude upřímně a hluboce modlit dostatek, odvrátíme nebo zmírníme tuto realitu.
Děkuji a modlím se za nás všechny.
Martina