Otázka daru schopností duchovní práce

Často můžete narazit na názor, že existují jen někteří vyvolení jedinci, kteří se duchovní činnosti mohou věnovat a ostatní jejich úrovně nemohou nikdy dosáhnout.

Není to pravda. Dar duchovní práce a schopnost se duševně na různých úrovních rozvíjet máme všichni, jen si ho ne všichni uvědomujeme a ne všichni ho využíváme. Důležité je také podotknout, že část z nás se ve svém životě ani duchovní práci věnovat nemá – má zde jiné poslání, úkol.

V duchovní oblasti se setkáme s těmito skupinami lidí:

  1. ti, kteří se již narodí s neobyčejným talentem a schopnostmi, ovšem toto zázračné vědění představují jejich „úroky“ z dřívějších životů. Začínají sice od začátku, ale za to raketovou rychlostí. Rychle přeskakují ty, kteří začali se studiem ve stejnou dobu, a zdá se, jako by vše znali již z dřívější doby. V průběhu své cesty jsou pak vystaveni mnoha zkouškám, zda z opravdové duchovní činnosti sejdou či na ni vytrvají a celý svůj život zasvětí pomoci druhým. Jestliže takto obdarovaní cestou propadnou mamonu peněz, moci, ega či jakkoli zneužijí svoji sílu či moc, dar je jim okamžitě odebrán.Těchto lidí není mnoho.
  • Ti,kteří se narodí pouze s podvědomým pocitem, že existuje něco mezi nebem a zemí, a časem se studiu těchto věcí začnou věnovat. Je i určité procento těch, kteří se spokojí s tímto pocitem a dále se již duchovně nerozvíjí. Těchto jedinců je zatím nejvíce.
  • ti, kteří jednají z ega, ze strachu o ztrátu své pozice a moci. Většinou je najdeme na pozicích samozvanýchduchovních vůdců, kteří si nutně potřebují držet pozici výjimečnosti a nadpozemskosti. V základu tito jedinci žádný zvláštní dar nemají nebo o něj svým jednáním přišli či přijdou. Těchto je v současné době bohužel stále hodně.
  • A v neposlední řadě jsou tu ti, kteří se narodí jako ateisté a ateisty buď zůstanou, nebo se jim v životě přihodí situace, která je duchovní probudí a oni na základě toho svůj postoj přehodnotí.

Co je však podstatné, je to, že všichni máme více méně stejnou možnost duchovně pracovat a je jen na nás, zda ji využijeme či nikoli. A stejně tak je jen na nás, jak se v jejím průběhu budeme chovat.

Někdo musí pracovat celý život sám (nejsou mu přiděleni průvodci), jiný má trochu usnadněno a má pomocníky na určitou část cesty a někomu jsou učitelé přiděleni po celou dobu. Každému z nás je dána nějaká cesta, která plně odpovídá jeho potřebám, i když to z počátku takto nevnímá. Proto není potřeba dopředu vědět, jak se naše cesta poznání bude odvíjet, ale na tuto cestu se rozhodnout vydat a důvěřovat vesmíru, že vše řídí tak, jak má.

Duchovní práce a její míra se odvíjí podle vyzrálosti Vaší duše a úrovní, které jste již kdysi dříve dosáhli. Takže onen výše zmiňovaný dar při narození (vstupu do tohoto světa) je pouhým Vaším dosaženým výsledkem z minulých životů. Proto je každého životní pouť jiná a zaměřená na něco jiného a má svůj čas, kdy započne a kdy skončí.Proto někdo pracuje duchovně intenzivně a někdo vůbec. Vše je v pořádku a je to tak, jak to má být.

Pokud je člověk pilný, odhodlaný, je mu to dáno a vytrvá, může časem dosáhnout všech stupňů vývoje. Může se věnovat jakékoli oblasti, kterou si vybere (léčitelství, karty apod.) a k níž se vytrvalým studiem, pokorou a praxí propracuje.