Podstata našeho bytí

Každý z nás se již alespoň jednou v životě touto otázkou zabýval…. proč jsem tady, co je mým úkolem – jaké mám poslání, jaký smysl má tato lidská existence….?

Odpověď je velmi jednoduchá.

Podstatou bytí, tedy existence každého člověka, je nalezení podstaty této existence ve smyslu rozpomenutí si na důvod, proč si vybral život zde na zemi. Jaké úkoly si stanovil, kterými procesy a proč chtěl vědomě projít.

Získání odpovědí na tyto otázky se rovná dlouhé duchovní pouti, kde si pomalu rozpomínáme a uvědomujeme souvislosti a na jejímž konci můžeme (jsme schopni) splynout sami se sebou.

Někdy jsou chvíle, kdy se cítíme bezradní, opuštění a bez směru…to je v pořádku, i to je součást růstu… Důležité je chtít pochopit a vniknout do nitra sama sebe a být otevření tomu, co sami sobě chceme sdělit (v našem nevědomí jsou tyto informace stále uloženy). Pokud se nám samotným nedaří se zorientovat nebo pochopit obsah, je dobré požádat své průvodce o pomoc.

Někdo si život zde na zemi zvolil proto, aby pomáhal druhým, jiný aby je učil, další proto aby byl někoho průvodcem….v každém případě, to chtělo velkou odvahu a odhodlání, aby jsme se vydali do takto materiálně zaměřeného světa s tak nízkou úrovní světelných vibrací. Někteří z nás se pro tento život rozhodli pro poznání stavu utrpení, proto se v ve svých životech nalézají v určitých situací, které toto poznání umožňují. Tento program je stanoven buď pro celý život nebo jen na jeho část. Proto někteří lidé zažívají utrpení např. hned po narození (vrozené vady, týrání v rodině aj.) a jiní až v průběhu života (úraz, chudoba apod.). Vše se odehrává pouze pro získání zkušenosti, kterou naše duše nutně potřebuje pro svoji další cestu a vývoj.

Dříve, než-li je člověk, který se rozhodl pro život na zemi, schopen se rozpomenout funguje jako dítě, učí se všechno o duchovní rovině od začátku (jen mu to jde mnohem rychleji než těm, kteří sem nešli za účelem pomoci jiným, ale třeba z důvodu nutnosti dořešení určité úrovně duchovního bytí).

Odpovědi nato, proč jste zde, máte uloženy sami v sobě (na nejjistějším a nejhůře dostupném místě – ve Vaší duši, jak důmyslné, nemyslíte… A až dozrajete (projdete nutnou cestou a vývojem), dojdete poznání (odhalíte kdo jste i proč jste tady).

Pracujte na sobě, věnujte se meditaci, sebevzdělávejte se, hledejte informace, všímejte si toho, co se kolem vás děje (lidé a situace jsou zrcadlem) a ono to přijde.

Pamatujte:

NIKDO NENÍ VAŠÍM PŘÍTELEM, NIKDO NENÍ VAŠÍM NEPŘÍTELEM – KAŽDÝ ČLOVĚK A KAŽDÁ SITUACE JE VAŠÍM UČITELEM.

Martina