Dne 11.6. 2023
Ne všechny naše modlitby jsou vždy vyslyšeny, přestože prosíme upřímně, věříme a vytrváváme v očekávání splnění našich přání.
Je to v pořádku, neboť vše k nám přichází tak jak má, v ten správný čas.
Kolikrát jsem toto již slyšela a za tuto větu se i minulosti zlobila, když jsem určitý vývoj ve svém životě chtěla jinak než přicházel, či když jsem nerozuměla tomu PROČ to nemůže být jinak nebo tak, jak já chci.
Nedávno ke mě přišel úžasný citát:
NE JAK JÁ CHCI, ALE TY CHCEŠ.
A o tom to celé přesně je.
Věřit, vlastně víc než věřit – důvěřovat. Odevzdat část toho, co nemohu a nedokážu vyřešit. Pustit to. Pochopit, ale ještě více přijmout to, že je třeba jít v souladu s vesmírným řádem a dějem.
Pak bude všechno ve vašem životě v pořádku, i když to vlastně zdánlivě pro druhé v pořádku nebude:-). Ale Vy budete vědět, že jdete správně, budete cítit, že jste milovaní a chránění a že vše dává smysl.
Poslední roky je těžká doba a možná můžeme říci, že je stále těžší.
Ano, v podstatě to tak je. Lidé nezvládají tíhu změn, které je třeba učinit a proto vznikají situace, které by se dít neměly a které ničí všechny.
Proste – proste za ty, kteří dělají chyby a proste za ty, na které to má dopad.
Proste za nás a naši budoucnost.
Za budoucnost pro vaše děti a vnuky, pro lidstvo jako takové.
ROK 2022
Dne 9.12. 2022
DŮLEŽITÁ ZPRÁVA A PROSBA O POMOC
Dnes, ve 3:19, jsem přijala vizi, která nám má pomoci odklonit jednu z našich možných budoucností, ke které právě bohužel směřujeme.
Předkládám obsah mé vize, přesně tak, jak mi přicházela (kdo se cítí na její přečtení nechť si ji přečte a kdo se obává tohoto textu, přeskočte prosím text psaný kurzívou a pokračujte ve čtení níže):
Ve světě se děje něco zlého! Zaznamenala jsem nyní velké ohrožení….
Viděla jsem modlící se mnichy, klečící na kolenou pod křížem, kteří jsou zoufalí, odevzdaní a skoro bez víry…. vidím jak všichni duchovní pláčou, ztrácí víru a „trhají svůj šat“.
Vidím ničení země, výbuchy, které nejde zastavit….
Proudy krve v potocích vod a vodách, které ji otráví…
Oblaka dýmu a částeček něčeho ve vzduchu, které znemožňují dýchat….
Lidé zmateně chodí venku, kde není zdá se vidět slunce, ale jen šedo černé šero a hledají v troskách své mrtvé…
Vidím žluto černý znak…
Zmatek…. přesun určité malé části lidí, kteří mají na sobě masky (ty staré z dob minulých – jakoby s „chobotem“ a na konci na závitem s nádobkou) a průhledné pláštěnky – igelity.
Vidím obří červený výbuch a pak nic….
Stále ten výbuch jakoby trvá, je dlouhý…., pak už jen vidím hrozně moc hustého a jako kdyby vrstveného dýmu a vše je černé, na uhel spálené…. jen na kousku země trčí do vzduchu část pahýlu spáleného stromu.
Strašlivě velká plocha země je srovnána se zemí…. není tam vůbec nic!
Zbyla jen úplně hladká rovina. Možná někde daleko, ve velké dálce, přežili nějací lidé…
Slyším sirény…. vidím únik něčeho, nějaké látky v chráněném objektu, řeší se to izolací vodou. Lidé tam pouští na karty pověření hlídači a odborníci začínají řešit vzniklou situaci….
Toto je má vize.
Není to nevyhnutelně nutná budoucnost nás všech – je to dle mého názoru jen jedna její výseč, ke které teď jdeme. Asi jako když jste v místnosti plné dveří a rozhodnete se jedny z nich otevřít (stále je ještě možnost, je rychle zavřít a vybrat jiné).
Prosím, modlete se za naši zemi, za nás všechny. Ubývá víra všem, kteří ji ještě do nedávna měli neochvějnou a posiluje se zloba.
Je třeba začínat jednat.
Pokud se nás bude upřímně a hluboce modlit dostatek, odvrátíme nebo zmírníme tuto realitu.
Děkuji a modlím se za nás všechny.
Martina